Novela otevírá možnost provozovat malé elektrárny bez hrozby postihu za přetoky elektřiny do sít

Novela se zpětnou platností

NZDP mimo jiné upravuje způsob zdanění u poplatníků provozujících malé FVE. Od začátku roku vstoupila v platnost rozsáhlá novela č. 131/2015 Sb. energetického zákona, která umožnila provozovat malé výrobny elektřiny s výkonem do 10 kW bez licence udělované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Zjednodušeně řečeno, příjmy z fotovoltaiky bez vyžadované licence budou zdaněny jako ostatní příjem (bez odvodů pojistného) s možností osvobození od daně při nepřekročení ročního limitu příjmů 30 000 korun. Změnu je možné použít již pro zdaňovací období roku 2016. Způsob zdanění příjmů z provozu výroben elektřiny u právnických osob se v souvislosti s touto změnou nemění.

Zdůvodnění nové legislativy

Důvodem podřazení těchto příjmů pod § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je skutečnost, že u ostatních příjmů je daňovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení příjmů nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu je účelné vykompenzovat tuto skutečnost osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu.

Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou zdaňovány nejen příjmy z příležitostné činnosti poplatníka a příležitostného pronájmu věci movité, ale i příjmy do limitu 30 000 Kč ročně ze zemědělské výroby a lesního hospodářství poplatníka, který není zemědělským podnikatelem (nově: …a příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem).

Bez pokuty za přetoky (na rozdíl od mikrozdrojů)

Od 1.února 2016 sice platí nová vyhláška o připojování č. 16/2016 Sb., která definuje zcela novou kategorii výroben, a to sice tzv. mikrozdroje. Jedná se o instalaci FVE s maximální výkonem do 10 kW včetně, se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi a připojenou k distribuční soustavě.

Pro mikrozdroje pak vyhláška stanovuje zjednodušený proces připojením. Pokud žadatel prokáže, že maximální hodnota impendance proudové smyčky v místě připojení je pro zdroje do 16A na fázi 0,47 Ω a pro zdroje do 10 A na fázi 0,75 Ω, pak mu na připojení vzniká nárok.

V návaznosti na podmínky připojení mikrozdrojů pak cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2015 stanovuje pokuty, které  bude platit provozovatel mikrozdroje, pokud v rozporu s vyhláškou nějakou elektřinu od soustavy dodá (viz tabulka níže):

Díky NZDP však lze provozovat malé FVE (avšak NE v režimu tzv. mikrozdrojů) bez zpoplatnění případných přetoků vyrobené elektřiny do elektrizační soustavy. To otvírá cestu samovýrobcům k uzavření smluv s obchodníkem vykupujícím přetoky, aniž by museli být držiteli licence, ale zejména také to, že obchodník převezme za samovýrobce odpovědnost za odchylku (přetoky).

Výhody výroby pro vlastní spotřebu

„Provozovatel FVE, kterému distribuční společnost umožní plné připojení instalovaného výkonu k distribuční soustavě (nevyužije se tedy zjednodušeného postupu určeného pro mikrozdroje), má po jejím uvedení do provozu volnější ruce,“ popisuje Mgr. Doucha, expert na problematiku obnovitelných zdrojů z advokátní kanceláře Doucha Šikola a partneři.

Díky NZDP není  provozovatel FVE nucen technickým opatřením zabraňovat nulovým přetokům do distribuční soustavy. Za případné přetoky může inkasovat tržní cenu, kterou si domluví s obchodníkem. Příjem za prodej elektřiny po schválení novely zákona o daních z příjmů zdaní jako „ostatní příjem“.

„Provozovatel takové výrobny tedy nepotřebuje licenci, ale potřebuje smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy. Dále potřebuje dohodu s obchodníkem s elektřinou, který na sebe převezme odpovědnost za odchylku vytvářenou neplánovanými dodávkami přetoků do soustavy a zaváže se k placení ceny za dodanou elektřinu,“ dodává Mgr. Doucha.

Kdy preferovat mikrozdroj vs. FVE pro vlastní spotřebu?

V praxi se zájemci o samovýrobu elektřiny z FVE budou rozhodovat mezi provozem mikrozdroje a výrobny pro vlastní spotřebu s dodávkou přetoků do soustavy.

Mikrozdroj zvolí ten, komu provozovatel distribuční soustavy nedovolí připojit celý instalovaný výkon. Nebo ten, komu nevadí technicky náročnější řešení omezení přetoků do soustavy a chce si zjednodušit papírování při připojování.

„V ostatních případech bude zájemce spíše preferovat výrobnu, kde nejsou přetoky do sítě sankcionovány a není tudíž nutné uzpůsobovat tomu technicky výrobnu.  Předpokladem samozřejmě je, že provozovatel distribuční soustavy umožní připojení celého instalovaného výkonu, a že na straně obchodníka bude vůle převzít odpovědnost za odchylku,“ uzavírá Mgr. Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola a partneři.

Zdroj: Solární novinky